Mikkael je do jisté míry takovou zmenšenou kopií svého otce – najde se mnoho rysů, které mají společné a jen čas ukáže, jestli nějaké ještě přibudou, nebo naopak zmizí. Bez nadsázky by se ale dalo říct, že Ery vypadal jako škvrně dost podobně, o čemž svědčí kompromitující materiál v podobě nemalého množství starých rodinných fotografií. Mikk se pyšní zvídavýma modrýma očima, které jeho protáhlému obličeji bezpochyby dominují, a po otci zdědil i značně nezbedné blonďaté vlasy. Ty obvykle žijí svým vlastním životem a Mikk má co dělat, když se je (marně) pokouší zkrotit – jeho kadeře se porůznu divoce vlní a trčí, kam chtějí. I proto je nosí spíš krátce zastřižené, aby s nimi neměl tolik starostí. Drobný nosík se mu maličko zvedá do pršáku a zejména během letních dní je okupován shluky pih, které ovšem s přicházející zimou zase vyblednou a zmizí.
Na rozdíl od otcova mladého já má Mikkael poněkud vytříbený vkus, co se oblékání týče. Nebere na sebe žádné divoce barevné kombinace, které bijí do očí, a preferuje takovou dost obyčejnou módu, něco mezi mudlovskou a kouzelnickou. V jeho šatní skříni bychom našli především džíny, trička a svetry, ale i nějaké pohodlné košile a polokošile. Nošení školní uniformy mu tedy nedělá sebemenší problémy. Ovšem drobná rebelská jiskřička asi v jeho nitru přecijen dříme, neboť místo klasických polobotek nosí červené conversky, nebo alespoň barevně pruhované ponožky, případně obojí.
Obvykle s sebou vláčí školní brašnu plnou studijních materiálů a velmi často vleče ještě stoh knih v rukách, protože bez nich by to zkrátka nebyl on.
fc: Toby Regbo


Předně je Mikkael kliďas, kterého máloco rozhodí. Leckdo by řekl, že se projevuje poněkud flegmaticky, a možná je to do jisté míry pravda, ale faktem je, že se Mikk jen dokáže velmi dobře ovládat, dobře přetvařovat a vyniká v tom, že zachovává chladnou hlavu nehledě na okolní situaci. Takový pevný středobod vesmíru, alespoň tak vždycky působil v jejich chaotické rodině a mezi smečkou divokých sourozenců. Mikk je přesně ten typ dítěte, které se někam zašije s knihou a celý den o něm nevíte. Nebo s učením. Hlavolamem. Křížovkou. Zkrátka s čímkoliv, čím dokáže zaměstnat svou chytrou hlavu. On je Mikkael totiž nadprůměrně inteligentní a intelektuálně je před svými vrstevníky výrazně napřed. Možná i proto mu nedělá problémy bavit se s dospělými a střílet takové vtipy a sarkastické poznámky, že to občas zarazí i ostříleného hospodského mazáka. Stejně tak je však občas až příliš vypočítavý a možná až moc si všímá nedokonalostí ostatních. Není to však žádný arogantní zloun, který by si myslel, že mu na světě není rovno; naopak je přátelský, milý a zkrátka taková hodná, nápomocná dušička, která se snaží mírnit všechny konflikty, ke kterým se nachomýtne a sám se hádkám a nepříjemnostem snaží vyhýbat. Je učenlivý a získávání nových poznatků a vědomostí je vlastně jeho největším koníčkem.
Hned po učení následuje literatura, celkově má Mikk kladný vztah k veškerému umění. Velmi blízké je mu bylinkářství a lektvary, v kterých vyniká, ale zároveň se rád podívá i na famfrpálový zápas – dokonce sbírá famfrpálové kartičky, což je taky jediná věc, o kterou se se sourozenci dokáže porvat. Je konec konců z rodiny, kde se famfrpálem do jisté míry žije.


Mikkael hluboce obdivuje a zbožňuje oba svoje rodiče. Zatímco mámu Lorelei (karta) vždycky považoval za někoho, kdo v rodině představuje řád a pevnou ruku, táta Erasmus (karta) je pro něj roztěkaným elementem, kterému Mikk vděčí za všemožné výlety a exkurze nejen do světa famfrpálu.
Ze svých početných sourozenců Mikk, jak se dalo očekávat, vždycky nejlépe vycházel s Ninou (karta), kterou má taky svým způsobem nejraději, je mu nejbližší a v jeho srdci i duši má specifické místo. Ti dva sice občas působí jako oheň a led, ale pojí je pouto mnohem hlubší a pevnější, než jaké mají s ostatními sourozenci, což je pochopitelné, vzhledem k tomu, že jsou dvojčata. Možná si ze sebe občas utahují a kočkují se, ale Mikkael by za svou sestru dal ruku do ohně a udělal by pro ni první poslední.
Ne že by na ostatní kašlal, má rád celou jejich ztřeštěnou smečku a se všemi se snaží co nejlépe vycházet, ovšem k těm divočejším elementům má přeci jen trochu dál než k těm ostatním. I tak se ale snaží s prcky pomáhat a být spíš k užitku, než aby přidělával další starosti.
Sourozenci: Rose (1976), Jaime (1978), Riley (1980), Maja (1982)
Mikk si o celé rodinné situaci myslí, že už by si rodiče měli najít taky jinou zábavu, než je dělání dětí. S dalším sourozencem pod jednou střechou už by totiž mohl začít trpět sociální fóbií.


Mikk s Ninou se narodili poněkud neplánovaně, ale to rozhodně neznamenalo, že by se jim snad nedostávalo dost lásky a péče. Naopak. Mikk měl naprosto klidné a spokojené dětství, i když se občas musel vyhýbat létajícím hračkám, co po něm tu a tam hodila jeho zlatá sestřička, a mrkvovému pyré, které taky nebylo zrovna jejím oblíbeným jídlem. Jiné strasti ale během svého dětství nezažil.
O tom, že bude kouzelníkem po rodičích, nebylo pochyb už od chvíle, kdy se narodil – už v kolíbce kolem něj totiž levitovaly hračky. Později přeměnil polévku na nebezpečně vypadající lektvar, aniž by tušil, jak to udělal, a brzy projevil zájem o všechno čarovné, co se v jejich domácnosti nacházelo, zejména o maminčiny přísady do lektvarů, z nichž se mnoho kousků pokusil ochutnávat.
Do Bradavic se s rodiči podíval ještě před vlastním nástupem do školy, ale i tak pro něj bylo přijetí do kouzelnické školy zážitkem a životní událostí, stejně jako pozdější nástup do prvního ročníku a setkání s Moudrým kloboukem, který jej zařadil do Havraspáru, jako tehdy tátu.

Talent: +1 lektvary, +1 opčm
Létání 1/10 - Lektvary 1/10

Kouzla: 1. úroveň alohomora asius colovaria expelliarmus kletba cukání ušima lumos nox perikulo petrificus totalus relashio reparo snufflifors wingardium leviosa

Lektvary: protijed na běžné jedy lektvar procitnutí