Na úvodní stránce je vidět ředitele Bradavické školy čar a kouzel, Albuse Percivala Wulfrica Briana Brumbála, kterak ve slavnostním županu předává skupině vážně se tvářících mužů v černém klíče od hradu a chlupaté papuče, aby jim na chodbách nebyla zima.
SMRTIJEDI V BRADAVICÍCH
V zájmu ochrany čistokrevných studentů v největší vzdělávací instituci Velké Británie bude do Školy čar a kouzel v Bradavicích trvale přidělen oddíl Smrtijedů. Ministr kouzel tak reaguje na stížnosti některých rodičů, že vedení ústavu je v tomto ohledu příliš laxní, a na výsledky hloubkové analýzy, která školu označila za grandiózní bezpečnostní riziko. Pracovníci ministerstva budou nejprve pasivně dohlížet na chod školy, později se budou zapojovat i do aktivní výuky a nahradí současné, v mnoha případech extrémně nespolehlivé profesory. Zatímco u mudlorozených kouzelníků se zpráva nesetkala s velkým nadšením, hlavy čistokrevných rodů se již nechaly slyšet, že do školy možná přehlásí své ratolesti z Kruvalu. Sám ředitel přijal příkaz vlažně a svým úborem jenom dokázal, že bude třeba jej brzy rovněž nahradit.
V jednání bylo opět zrušení Nebelvíru, k němuž se nám zatím vyjádřil pouze jeho současný ředitel, a to nikoliv způsobem, který by po nezbytné cenzuře dával smysl.
NÁHRADA ZA ZRUŠENÉ MISTROVSTVÍ
Zatímco nebezpečným sportům v této nebezpečné době nejspíš do odvolání odzvonilo, svou renesanci zažívá zábava ušlechtilejší a čistší – šachy. Kouzelnické autority Velké Británie se rozhodly využít toho a zorganizovat místo zrušeného mistrovství ve famfrpálu turnaj právě v této poněkud přehlížené, leč rozhodně napínavé hře. Ministerstvo vyslalo dvanáct sov s předběžným návrhem a pozvánkou, vrátilo se deset nadšených souhlasů z deseti evropských zemí, jeden souhlas stoický z Německa, jedna bezpodmínečná kapitulace z Francie a jedna uražená žádost o pozvánku z jakési středoevropské země, o jejíž existenci se dosud vedly bouřlivé debaty. Organizace turnaje je v plném proudu, sázkaři v něm již teď vidí potenciální záplatu za značné finanční ztráty způsobené rebely a země z jiných kontinentů se již nechaly slyšet, že nevylučují budoucí utkání na světové úrovni. Novým trendem nejsou nadšeni pouze výrobci košťat, kteří údajně zvažují, že místo nich začnou plést košíky a pomlázky.
BLÁZEN V LEDU
Kuriózní objev učinila horolezecká výprava na Ben Macdui, druhou nejvyšší horu Skotska. Těsně pod vrcholkem narazila šestičlenná skupina na nezmapovanou ledovou jeskyni, v ní nalezla oltář pokrytý záhadnými symboly a na něm tělo potetovaného, téměř nahého muže. Navzdory očividnému promrznutí se před jejich zraky probral, představil se jako poslední z druidů a ozbrojen podezřelou rituální zbraní se dožadoval odpovědí na celou řadu zmatených otázek. Vůdce výpravy vypověděl, že pomatenec své snahy po nějaké chvíli vzdal, prohlásil cosi nelichotivého o turistech a s nadávkami v neznámém jazyce se vydal hibernovat na jiný kopec. Naše redakce se snažila získat vyjádření irského veledruida Ó Branagáina, který však nebyl příliš sdílný a po několika stručných ujištěních, že ten šílenec rozhodně není členem jejich řádu, pozval naše redaktory na domácí žaludovici. Z následné konverzace s jeho kolegy nicméně vyplynulo, že je střet s podobným podvodníkem zaznamenán v klanových kronikách minimálně čtyřikrát v přibližně stoletých intervalech, naposledy roku 1883, takže se veřejnost patrně nemá čeho obávat.